De trej ånj am fost o mika fętica kåra n-av ânka bire štivut ni kuvintå. Bivęjt am la Grzele, ma-m saka zi âmnåt la nona lu Magåta. Nu šću se am štivut kuvintå hrvacki, ali kâsljanski, kând av ujcu Jivina dopeljęjt asa fråjarica akåsa. Ma, ku jå n-am putut kuvintå žejånski, kę-v fost din Zvoneće.

Fost-av tirera ši fina; užęjt-am din prokop dela Magåte kavtå se va veri ku kurijera ši kum va fi ânveštita. Avut-av ân modru mårle are ši fin modru kostim ku kvadri, fini zeleni oklji ši negri gusc per. Jako am fost råd ku jå, ke av fost vesela ši interesantna. Kând s-av meritåt ši rodit fečoriču, ânka am fost više vote kolę ši kavtåt kum âlj davę mânkå, kum âl ânveskavę, kum âl kladę durmi. Ši ašå, kând l-av o zi ânveskavęjt, jo am o ântrebat: "Teta Ešteja, ča ćeš ga ku tijake?"

De čå na ânka ši åstez domislim ši ârdem. E čå-s čåle pârve zile de kåre me jo domisles ke am pošnit kuvintå drugače nego pârla atunče.

Kum av ånji trekavęjt, ašå am tot više kuvintåt „drugače“ ku čelji če n-av fost din Žejân, ali a kuj n-av ši måja ši čåja fost Žejånci. Amę sora av trej ånj månjće nego jo; pošnit âmnå ân šula pak m-am ku jå tot ânvecåt: ši beri ši pisęj hrvacki. Kând am mes ân pârvile razred, jo-m ačå tot već bire štivut.

Ma žejånska limba av fost samo de ân Žejân. Ântre furešc am vâk kuvintåt "po njihovu" - ke jelj nu n-av ânceles pak n-av fost ši rušire. Kând am fost juvavå, ântre sire am potiho kuvintåt žejånski – ma ne na glas. Ma kând ku Žejanâcu kuvinci drugače, čå nu-j isto. Ma če se pote, majbire-j neka te åljc âncelegu, nego neka c-je rušire ši neka ti se ârdu. Čuda vote n-av ši bire verit, ke am putut ši čeva ziče če nu sakile kutęza âncelęže.

Nuškårlji furešc ši školujc omir av ânka kând pošnit verivuj ân Žejân ši anostra limba proučuj. Ši kum av jelj više verivujt ši pisęjt knjigele, ašå am noj tot mânje ši mânje kuvintåt žejånski. Ma kę? Kę ke nu Žejånci zåjno kând la se dica faku pošnes ku jelj kuvintå žejånski? Kę ke n-am jo zajdin kând mi s-av filju fakut pošnit ku je kuvintå žejånski? Čåja nu lje din Žejân, šå kum voj jo kuvintå limba kåra je nu âncelęže? E ši če-lj va žejånskile?! Akmo m-je ža!

Ke čåsto bogatstvo karo am jo ân sire, ši toc voj če štic žejånski, ča nu se pote plati ku nikakovi šoldi. Ča-j ân mire ši ku mire, ân voj ši ku voj. Ši kând sam maj ânsa ku sire, ši kând sam prin svit ku åljc omir, jå-j ånč. Ku mire ši ân mire! Ši nu voj vo då ćå de la sire. Neka-j anč ši neka-j ši la toc voj, ke jå-j nušte če n-åru toc omir. Jå-j nušte ku če na putem ponosi, ku kåra putem târpi ši rugå, plânže ši ârde na, psuji, kânta, škercęj...  Ši de kåra putem ziče ke n-av anošći betâri lasåt, e jelj nu ra vrę neka se zatarę!

Ręc voj?